| Číslo | Text |
|---|---|
| (2.1) | SÚJB je ústředním správním úřadem pro oblast využívání jaderné energie a ionizujícího záření.
|
| (2.2) | V rámci své pravomoci a působnosti, v souladu se zásadami činnosti správních orgánů a mezinárodní praxí, vydává návody, ve kterých dále rozpracovává požadavky na zajištění a zvyšování úrovně jaderné bezpečnosti, technické bezpečnosti, radiační ochrany, monitorování radiační situace, zvládání radiační mimořádné události a zabezpečení (dále jen „bezpečnost“).
|
| (2.3) | Důvodem pro vydání tohoto BN je požadavek na zavedení a udržování SŘ, který je důležitým nástrojem pro dosahování bezpečnostního cíle, tj. zajistit bezpečnost při vykonávání činností souvisejících s využíváním jaderné energie a činností v rámci expozičních situací v souladu s právními předpisy ČR se zohledněním požadavků WENRA a doporučení IAEA.
|
| (2.4) | Obecně závazné požadavky na zavedení a udržování SŘ jsou stanoveny v AtZ a dále rozpracovány ve V408. Plnění jednotlivých požadavků musí být uvedeno v dokumentaci pro povolovanou činnost spolu s žádostí o povolení podle § 9 AtZ.
|
| (2.5) | BN je určen zejména pro žadatele o povolení k provozu JZ a další osoby uvedené v § 29 odst. 1 AtZ a jejich dodavatele, kterým nabízí možný postup, jehož dodržení zajistí, že jejich aktivity v dané oblasti budou v souladu s požadavky AtZ, jeho prováděcími předpisy a souvisejícími mezinárodními doporučeními a standardy.
|
| (2.6) | Cílem tohoto BN je naznačit postup, jak naplnit požadavky AtZ a prováděcí V408 při zavádění, udržování a zlepšování SŘ.
|
| (2.7) | BN je zaměřen na JZ, ve smyslu § 3 odst. 2 písm. e) AtZ, na pracoviště IV. kategorie a omezeně i na provádění a zajišťování činností v rámci expozičních situací na pracovištích III. kategorie. Pro pracoviště III. kategorie je výklad k jednotlivým požadavkům uveden formou „Doporučení“ vydávaného sekcí radiační ochrany
|
| (2.8) | BN, resp. jeho poslední revize, nabývá platnosti publikací na www.sujb.cz, účinnost je uvedena na str. 2. Revize BN je prováděna na základě nových poznatků vědy a techniky, obdržených připomínek veřejnosti a zkušeností s jeho praktickým používáním. Pro účely návodu vycházíme z následujících dokumentů
|
| (3.1) | AtZ [1] a V408 [2] a z některých ustanovení V21 [3], V358 [4], V359 [5], V422 [6] a V162 [17], které se týkají požadavků na SŘ, nebo na požadavky SŘ navazují; se zohledněním vazeb na BN-JB-1.6 Kultura bezpečnosti [20], BN-JB-5.2 Využívání provozních zkušeností na JZ [21], BN-JB-5.4 Provádění změn na jaderných zařízeních [22], BN-JB-6.1 Technická bezpečnost [23].
|
| (3.2) | Směrnice Rady 2009/71/Euratom ze dne 25. června 2009 ve znění směrnice Rady 2014/87/Euratom, kterou se stanoví rámec Společenství pro jadernou bezpečnost jaderných zařízení, které jsou zapracovány do V408.
|
| (3.3) | Doporučení IAEA pro oblast SŘ obsahují zejména General Safety Requirements No. GSR-Part 2 Leadership and Management for Safety [10], Safety Guide No. GS-G-3.1 – Application of the Management System for Facilities And Activities [14].
|
| (3.4) | Referenční úrovně v harmonizační studii pracovní skupiny pro reaktorovou bezpečnost Western European Nuclear Regulators Association (dále jen „asociace WENRA“), tématické oblasti (Issue) A (Safety Policy) [11], B (Operating Organisation) [12] a C (Leadership and Management for Safety) [13].
|
| (3.5) | BN naznačuje možný postup, jak naplňovat požadavky § 29 a § 30 AtZ a V408, včetně vybraných požadavků doporučení IAEA (viz bod. 3.3) na SŘ a jednotlivých referenčních úrovní asociace WENRA (viz bod. 3.4), které vyjadřují požadavky oblasti SŘ pro vyjmenované země EU. Požadavky asociace WENRA jsou pro oblast SŘ akceptovatelným minimem a jsou zahrnuty do dotčených právních předpisů i z důvodu mezinárodních závazků ČR. Pro přehlednost je plnění požadavků uvedených referenčních úrovní uvedeno v příloze BN.
|
| (3.6) | Pro řazení jednotlivých kapitol BN bylo s několika výjimkami využito struktury
|
| (3.7) | BN obsahuje z důvodu přehlednosti pro potřebu uživatelů základní citace povinností podle § 29 odst. 2 AtZ, vybraných ustanovení § 30 AtZ a citace požadavků na SŘ jednotlivých ustanovení V408 (jsou provedeny kurzivou), což bývá obvyklé v případech pro zpracování výkladu technických předpisů či norem.
|
| (3.8) | K jednotlivým kapitolám BN jsou vypracovány komentáře ke způsobu a důvodu plnění jednotlivých požadavků na SŘ. Při jejich zpracování bylo přihlédnuto zejména k důvodové zprávě k V408, a zkušenostem s aplikací původní právní úpravy (V 132). Zároveň bylo ke zpracování některých komentářů využito i dokumentu Safety Guide IAEA No. GS-G-3.1 [14].
|
| § 14 | Dokumentace systému řízení bod 4.62
|
| (4.1) | (1) Dokumentace systému řízení musí zahrnovat
• a) Politiku bezpečnosti obsahující popis 1. cíle systému řízení, 2. cíle vedoucího k zajišťování a zvyšování kvality řízení procesů a činností a jejich výstupů a 3. opatření k naplnění cíle podle bodů 1) a 2) a k jeho sledování. |
| § 15 | bod 4.63
|
| (4.2) | (2) Politika bezpečnosti podle § 14 písm. a) V408 musí být
• a) oznamována pracovníkům na všech úrovních řízení a dodavateli výrobku nebo služby tak, aby byly požadavky v ní obsažené vždy naplněny v rozsahu odpovídajícím vykonávané činnosti, • b) průběžně sledována z hlediska plnění cíle systému řízení a • c) pravidelně jednou ročně hodnocena osobou zavádějící systém řízení z hlediska přiměřenosti a účinnosti jejího zavedení. |
| (4.3) | (3) Politika bezpečnosti podle § 14 písm. a) V408 musí stanovit požadavek na soustavné zvyšování úrovně jaderné bezpečnosti, radiační ochrany, technické bezpečnosti, monitorování radiační situace, zvládání radiační mimořádné události a zabezpečení prostřednictvím
• a) identifikace a hodnocení nových informací vztahující se k jaderné bezpečnosti, • b) hodnocení bezpečnosti a • c) včasného provedení opatření ke zvýšení úrovně jaderné bezpečnosti. 1) Významnou změnou oproti původní právní úpravě je zahrnutí dokumentu PB do dokumentace SŘ. Dokument stanovuje strategii, bezpečnostní cíle a závazky osoby zavádějící SŘ soustavně plnit integrované požadavky, včetně kvality řízení. PB tak poskytuje rámec pro stanovení bezpečnostních cílů a pro jejich přezkoumání. 2) Požadavky na PB vychází z referenční úrovně dokumentu WENRA [11], které byly v plné míře transponovány do V408 (viz § 14 písm. • a) a § 15 odst. 2 a 3 V408). 3) PB musí být vypracována písemnou formou a jako dokumentace SŘ řízena. Některé požadavky na PB jsou vzhledem k významnosti tohoto dokumentu stanoveny V408 odděleně (viz body 4.2 a 4.3 BN). PB musí být zpracována v souladu s postupy pro tvorbu dokumentace SŘ dle V408. |
| § 29 | AtZ – Systém řízení
|
| (4.4) | K zajišťování a zvyšování úrovně jaderné bezpečnosti, radiační ochrany, technické bezpečnosti, monitorování radiační situace, zvládání radiační mimořádné události a zabezpečení musí být zaveden a udržován systém řízení.
|
| (4.5) | Odstupňovaný přístup při zavádění a udržování systému řízení musí odpovídat
• a) složitosti procesů a činností, které ovlivňují jadernou bezpečnost, radiační ochranu, technickou bezpečnost, monitorování radiační situace, zvládání radiační mimořádné události a zabezpečení (dále jen „procesy a činnosti“), jejich vstupů a výstupů a jejich významu z hlediska jaderné bezpečnosti, radiační ochrany, technické bezpečnosti, monitorování radiační situace, zvládání radiační mimořádné události a zabezpečení, • b) možným následkům neshody vykonávaných procesů a činností s dokumentovanými požadavky (dále jen „neshoda“) a jejímu vlivu na jadernou bezpečnost, radiační ochranu, technickou bezpečnost, monitorování radiační situace, zvládání radiační mimořádné události, zabezpečení a kvalitu výstupu z procesů a činností a • c) potřebnosti a přiměřenosti zdrojů pro procesy a činnosti, jejich vstupů a výstupů. |
| § 3 | Požadavky na zavedení, udržování a zlepšování systému řízení a 4.52
|
| (4.6) | Systém řízení musí být zaveden, udržován a zlepšován tak, aby
• a) bylo účinným způsobem dosahováno cíle, který směřuje k zajišťování a zvyšování úrovně jaderné bezpečnosti, radiační ochrany, technické bezpečnosti, monitorování radiační situace, zvládání radiační mimořádné události a zabezpečení, (dále jen "cíl systému řízení") a • b) byly plněny všechny požadavky, které mohou sloužit k zajišťování a zvyšování úrovně jaderné bezpečnosti, radiační ochrany, technické bezpečnosti, monitorování radiační situace, zvládání radiační mimořádné události a zabezpečení, (dále jen "integrovaný požadavek"). |
| (4.7) | (2) Osoba zavádějící systém řízení musí při rozhodování přednostně dbát dosahování cíle systému řízení.
|
| (4.8) | (3) Procesy a činnosti v systému řízení musí být zavedeny tak, aby zajišťovaly dosahování cíle systému řízení a plnění integrovaných požadavků.
|
| (4.9) | (4) Procesy a činnosti v systému řízení musí být prováděny plánovaně a systematicky.
|
| (4.10) | (5) V systému řízení musí být
• a) vytvořeny podmínky pro udržování, zlepšování a hodnocení systému řízení, včetně jeho změn, • b) zavedena opatření k zajišťování a zvyšování úrovně jaderné bezpečnosti, radiační ochrany, technické bezpečnosti, monitorování radiační situace, zvládání radiační mimořádné události a zabezpečení, • c) zavedena opatření k zajišťování shody činností prováděných osobou zavádějící systém řízení s požadavky právních předpisů, • d) integrované požadavky plněny ve vzájemném souladu tak, aby jaderná bezpečnost, radiační ochrana, technická bezpečnost, monitorování radiační situace, zvládání radiační mimořádné události a zabezpečení byly trvale zajištěny, • e) integrované požadavky vzájemně spojeny tak, aby jaderná bezpečnost, radiační ochrana, technická bezpečnost, monitorování radiační situace, zvládání radiační mimořádné události a zabezpečení byly trvale zajištěny, • f) v rámci organizační struktury stanoven způsob řízení a jednotlivé úrovně řízení, • g) rozvíjena a udržována schopnost vedení pracovníků k zajišťování a zvyšování úrovně jaderné bezpečnosti, radiační ochrany, technické bezpečnosti, monitorování radiační situace, zvládání radiační mimořádné události a zabezpečení (dále jen "schopnost vedení") u pracovníka pověřeného řízením nebo se schopností vedení (dále jen "vůdčí pracovník") a • h) schopnost vedení rozvíjena a udržována na všech úrovních řízení tak, aby mohla být účinně uplatňována při dosahování cíle systému řízení a rozvíjení a hodnocení kultury bezpečnosti. 1) BN stanovuje základní požadavky na zavedení, udržování a zlepšování SŘ, jehož hlavním cílem je účinným způsobem zajišťovat a zvyšovat bezpečnost při činnostech souvisejících s využíváním jaderné energie a činnostech v rámci expozičních situací. Předpokladem k dosažení cílů SŘ je plnění všech požadavků, které mohou sloužit k zajišťování a zvyšování úrovně bezpečnosti. Tyto požadavky jsou legislativní zkratkou označeny jako integrované požadavky. 2) Osoba zavádějící SŘ musí při rozhodování přednostně dbát o dosahování cíle systému řízení, tomu při svém rozhodování přiděluje vždy nejvyšší prioritu. Přidělením této priority osoba zavádějící SŘ zabezpečí, aby procesy a činnosti vedly k zajištění bezpečnosti, tj. aby zájem bezpečnosti převážil např. nad ryze ekonomickými zájmy. 3) Požadavek na dosažení cíle SŘ včetně plnění integrovaných požadavků je vztažen na jednotlivé procesy a činnosti, které musí být systematicky plánovány a prováděny. Systematickým plánováním procesů a činností se rozumí pravidelná, opakující se určení časových, věcných a zdrojových parametrů. Předpokladem pro plnění požadavků na bezpečnost je nejen odpovídající zaměření na SŘ, ale také odpovídající náplň konkrétních procesů a činností, resp. kvalita v procesech a činnostech dosažená. Zavedení procesů a činností v SŘ tak znamená, že stanovené procesy a činnosti musí být nejen popsány, ale především plněny tak, aby zajišťovaly dosahování cíle SŘ a plnění integrovaných požadavků. 4) Ustanovení dle § 3 odst. 5 V408 specifikuje nutné (základní) požadavky na zavedení, udržování a zlepšování SŘ jako je vytvoření vhodných podmínek na zavedení udržování, zlepšování SŘ, zavedení příslušných opatření k plnění cíle SŘ a zajištění shody s požadavky příslušných právních předpisů, plnění integrovaných požadavků a vymezení způsobu řízení a jejich jednotlivých úrovní. 5) Aby bylo účinným způsobem dosahováno cíle SŘ, musí být pracovníky pověřenými řízením vytvářeny podmínky především v oblastech
|
| (4.11) | Osoba podle odstavce 1 je v rámci systému řízení povinna
• a) určit procesy a činnosti včetně procesů, u nichž nelze v plném rozsahu ověřit soulad jejich výstupu s požadavky na něj (dále jen „zvláštní procesy“), • b) plánovaně řídit a provádět procesy a činnosti tak, aby účinně přispívaly k zajišťování a zvyšování úrovně jaderné bezpečnosti, radiační ochrany, technické bezpečnosti, monitorování radiační situace, zvládání radiační mimořádné události a zabezpečení, |
| § 4 | Rozsah a způsob provádění a řízení procesů a činností body 4.12 až 4.14
|
| (4.12) | (1) Pro každý proces musí být určen garant procesu. V rámci každého procesu musí být stanoveny procesní role.
|
| (4.13) | (2) Procesy a činnosti musí
• a) být prováděny a řízeny ve shodě 1. se zamýšleným účelem použití jejich výstupů a 2. s požadavky stanovenými v dokumentaci systému řízení, včetně požadavků na rozsah zajišťování kvality jejich výstupů a kritérií přijatelnosti těchto výstupů, • b) mít určeny související procesy a činnosti a vzájemné rozhraní se souvisejícími procesy a činnostmi tak, aby jaderná bezpečnost, radiační ochrana, technická bezpečnost, monitorování radiační situace, zvládání radiační mimořádné události a zabezpečení byly trvale zajištěny; součástí rozhraní mezi procesy a činnostmi musí být 1. hmotné nebo nehmotné vstupy a výstupy procesů a činností, 2. informace, které jsou při provádění souvisejících procesů a činností sdíleny, a 3. vzájemné vztahy osob provádějících a řídících související procesy a činnosti, • c) být soustavně sledovány k prověření jejich schopnosti dosáhnout stanoveného cíle systému řízení, • d) být dokumentovány podle § 14 písm. • b) bodů 4 a 5 a § 14 písm. • c) a • e) být prováděny za těchto podmínek: 1. dokumentace vztahující se k procesům a činnostem musí být po celou dobu provádění procesů a činností dostupná každé osobě podílející se na provádění procesů a činností, 2. musí být prováděna průběžná kontrola procesů a činností, kterou se prověřuje správnost jejich provádění a kvalita jejich výstupů v určitém okamžiku, 3. musí být používáno vhodné technické vybavení a zajištěny odpovídající pracovní podmínky a prostředí, 4. vzájemné vztahy osob provádějících a řídících procesy a činnosti musí být nastaveny tak, aby bylo dosaženo cíle systému řízení a byly plněny integrované požadavky, 5. pracovník musí být způsobilý k plnění procesní role a k provádění přidělené činnosti a znát požadavky na procesy a činnosti, k nimž procesní role náleží, a 6. technické vybavení k provádění procesů a činností musí být udržováno ve stavu zajišťujícím dosažení trvalé shody výstupů z procesů a činností s požadavky na něj kladenými. |
| (4.14) | (3) Pokud je v dokumentaci procesů a činností stanoven kontrolní bod, nelze v jejich provádění pokračovat bez souhlasu určeného pracovníka. Souhlas s pokračováním provádění procesů a činností lze udělit jen při dosažení úspěšného výsledku kontroly provedené v rámci kontrolního bodu. Udělení souhlasu s pokračováním provádění procesů a činností musí být dokumentováno záznamem.
|
| § 5 | body 4.15 až 4.20
|
| (4.15) | (1) U procesů a činností a jejich vstupů a výstupů musí být před jejich prvním užitím provedeno přezkoumání, ověření a validace.
|
| (4.16) | (2) Pro přezkoumání, ověření a validaci procesů a činností musí být stanovena kritéria přijatelnosti.
|
| (4.17) | (3) Přezkoumání, ověření a validaci procesu musí provádět garant procesu nebo jím pověřený pracovník, který je stejně způsobilý jako garant procesu.
|
| (4.18) | (4) Pro zvláštní proces musí být stanoveny požadavky odpovídající povaze zvláštního procesu na:
• a) způsobilost pracovníků, kteří jej řídí, provádějí a hodnotí, • b) postup provedení procesu a • c) technické vybavení a vhodné pracovní prostředí a podmínky jeho provádění. |
| (4.19) | (5) Splnění požadavků podle odstavce 4 písm. a) a b) musí být před provedením zvláštního procesu prověřeno validací.
|
| (4.20) | (6) K provádění zvláštního procesu lze užít jen technické vybavení, u něhož byl před jeho použitím kontrolován stav a prověřena způsobilost k tomuto provádění. 1) Ke zvýšení úrovně řízení je nutno zavést pro řízení každého procesu funkci garanta procesu. Garant procesu zajišťuje zavedení a efektivní provádění procesu, aktuální popis a zdokumentování procesu, stanovení ukazatelů pro hodnocení efektivity procesu, výstupů, systému kontroly, identifikaci potřebných zdrojů, identifikaci omezujících podmínek (bezpečnostních, kvalitativních atd.) a vlastní zlepšování procesu. Pro každý ukazatel by měl garant procesu stanovit sledované období (rok, měsíc, odstávku apod.), cílovou hodnotu na škále hodnot a způsob měření včetně osoby (osob), které měření a vyhodnocení provádějí. 2) Garant procesu provádí průběžnou kontrolu procesů a činností pro prověření správnosti výkonu a kvality výstupů (např. sebehodnocení). Kontrola je plánovaná a je definován cíl a rozsah hodnocení, jehož součástí je prověření schopnosti procesů dosáhnout stanovených cílů SŘ. Toto průběžné sledování má vést k odhalení nedostatků v procesech a činnostech, ale také k jejich průběžnému zlepšování, a tím též ke zlepšování úrovně bezpečnosti. Před prvním užitím procesu se provádí:
|
| (4.21) | Osoba podle § 29 odst. 1 je v rámci systému řízení povinna
• g) plánovat zajišťování a zvyšování úrovně jaderné bezpečnosti, radiační ochrany, technické bezpečnosti, monitorování radiační situace, zvládání radiační mimořádné události a zabezpečení a toto plánování dokumentovat, |
| § 6 | Způsob plánování v systému řízení a rozsah a způsob provedení body 4.22 a 4.23 dokumentace tohoto plánování
|
| (4.22) | (1) Při plánování v systému řízení musí být
• a) vytvořen a naplňován plán k dosažení cíle systému řízení a uskutečnění politiky bezpečnosti podle § 14 písm. • a) (dále jen „plán systému řízení“), • b) plán systému řízení znám každému pracovníkovi provádějícímu činnost k zajišťování a zvyšování úrovně jaderné bezpečnosti, radiační ochrany, technické bezpečnosti, monitorování radiační situace, zvládání radiační mimořádné události a zabezpečení, • c) průběžně zvyšována kvalita plánu systému řízení tak, aby nedocházelo ke snížení úrovně jaderné bezpečnosti, radiační ochrany, technické bezpečnosti, monitorování radiační situace, zvládání radiační mimořádné události a zabezpečení, • d) naplňování plánu systému řízení a účinnost zvyšování jeho kvality pravidelně hodnoceny z hlediska jejich souladu s plánovaným výsledkem a • e) přijímáno účinné opatření k odstranění neshody v plánu systému řízení. |
| (4.23) | (2) Plán systému řízení musí být v souladu s politikou bezpečnosti podle § 14 písm.
• a). 1) Plánování v SŘ je součást SŘ zaměřená na rozpracování cílů stanovených PB. Opatření stanovená v rámci plánování by měla mít konkrétní vazbu na uvedené cíle v PB. Není podmínkou, aby byly v Plánu SŘ neustále zohledněny všechny cíle uvedené v PB. Je však třeba, aby se v průběhu tří let objevila dlouhodobá nebo krátkodobá opatření pro všechny stanovené cíle. Mimo cílů z PB se v rámci plánování zohledňují další vstupy jako:
|
| (4.24) | (3) Osoba podle § 29 odst. 1 je v rámci systému řízení povinna
• h) provádět změny systému řízení způsobem zajišťujícím integritu všech oblastí systému řízení, |
| § 7 | Způsob provádění změn systému řízení body 4.25 až 4.30
|
| (4.25) | (1) Změna systému řízení musí být plánována. Plán změny systému řízení musí být proveden tak, aby nedocházelo ke snižování úrovně jaderné bezpečnosti, radiační ochrany, technické bezpečnosti, monitorování radiační situace, zvládání radiační mimořádné události a zabezpečení.
|
| (4.26) | (2) Návrh změny systému řízení musí být odůvodněný a musí být hodnocen z hlediska účelu změny systému řízení a jejího budoucího vlivu na jadernou bezpečnost, radiační ochranu, technickou bezpečnost, monitorování radiační situace, zvládání radiační mimořádné události a zabezpečení.
|
| (4.27) | (3) Provádění změny systému řízení musí být z hlediska její účinnosti průběžně sledováno a následně nezávisle hodnoceno podle § 10 odst. 1.
|
| (4.28) | (4) Při provádění změny systému řízení musí být záznamem dokumentovány
• a) návrh změny systému řízení, • b) rozhodnutí o provedení změny systému řízení, • c) způsob přípravy změny systému řízení, • d) provedení změny systému řízení, • e) způsob a provedení hodnocení změny systému řízení a • f) harmonogram provádění změny systému řízení. |
| (4.29) | (5) Po provedení změny systému řízení musí být hodnocen její skutečný vliv na jadernou bezpečnost, radiační ochranu, technickou bezpečnost, monitorování radiační situace, zvládání radiační mimořádné události a zabezpečení.
|
| (4.30) | (6) Změnou systému řízení se rozumí též změna procesů a činností v systému řízení. 1) Provádění změn SŘ musí být realizováno způsobem zajišťujícím integritu všech oblastí SŘ. To znamená, že v průběhu jeho realizace ani po něm nedojde k porušení plnění požadavků na SŘ definovaných V408. 2) Každá změna SŘ je plánována (připravována) tak, aby její realizace nekolidovala s ostatními změnami SŘ a byl tak naplněn požadavek na trvalé dosahování cíle SŘ za současného plnění integrovaných požadavků. 3) Pro každou změnu SŘ je vypracován návrh změny obsahující popis změny (co se provádí za změnu), zdůvodnění změny (proč se změna dělá), hodnocení účelu změny (přínosy změny) a jejího možného vlivu na bezpečnost (pozitivní a negativní vlivy na bezpečnost), způsob provedení změny (jak se změna provede) apod. Rozsah a hloubka zpracování návrhu změny SŘ, jakož i jeho následné posuzování a schvalování, závisí na charakteru a významu změny (odstupňovaný přístup). U změn, u kterých je identifikován možný dopad na bezpečnost, je provedeno bezpečnostní hodnocení, zahrnující hodnocení budoucího vlivu změny na bezpečnost. V případě, že může dojít k negativnímu ovlivnění bezpečnosti (částečně nebo dočasně), jsou nastavena opatření k minimalizaci negativních důsledků, případně k zabránění negativního vlivu. 4) Průběh provádění změny je sledován a vyhodnocován tak, aby bylo možno provést posouzení účinnosti provedení změny. Při hodnocení dle § 7 odst. 2 V408 jsou nastaveny hodnotící parametry, dle kterých se hodnotí úspěšnost změny. 5) Celý průběh změny je řádně dokumentován. Jednotlivé skutečnosti obsahující informace o průběhu realizace změny, jako jsou návrh změny včetně výsledku hodnocení (připomínkování) tohoto návrhu a způsoby zapracování připomínek, posouzení změny z pohledu SŘ jako celku, rozhodnutí o realizaci změny apod. jsou dokumentovány za účelem prokazatelnosti splnění požadavků na realizaci změny. Dokumentace poskytuje důkaz o provedených činnostech dle § 7 odst. 2 V408 a jejich výstupech. V dokumentaci jsou rovněž uvedeny výsledky rozhodnutí oprávněných osob. 6) Po provedení změny je provedeno vyhodnocení bezpečnostního hodnocení za účelem ověření, zda skutečný vliv změny na bezpečnost odpovídá předpokladům stanoveným v bezpečnostním hodnocení návrhu změny SŘ a jaký byl skutečný vliv změny na bezpečnost (zejména zda nedošlo ke snížení úrovně bezpečnosti). 7) Následně je provedeno nezávislé hodnocení změny SŘ a změny v procesech a činnostech podle § 10 odst. 1 V408. 8) Procesy a činnosti jsou nedílnou součástí SŘ a z tohoto důvodu se na jejich změny vztahují stejná pravidla jako na změny SŘ jako celku, avšak odstupňovaným přístupem. 9) Princip řízení změn SŘ je uplatňován jak pro změny ovlivňující jadernou bezpečnost, technickou bezpečnost a fyzickou ochranu jaderného zařízení, zejména u změn VZ {viz
|
| § 43 | písm. h) AtZ a V358} tak u jiných změn stanovených V21. 10) Organizační změna DP (jiná změna při využívání jaderné energie), § 43 písm.
• g) bod 2 AtZ a § 9 odst. 2 V21, musí být Úřadu písemně oznámena nejméně 30 dnů před zahájením provádění změny dle § 10 odst. 1 písm. • a) V21 s náležitostmi dle § 10 odst. 2 V21 a § 25 odst. 1 V162. Zdůvodnění posouzení vlivu organizační změny na bezpečnost dle § 10 odst. 2 písm. • b) V21 se provádí před provedením změny formou zvláštního hodnocení bezpečnosti dle § 23 odst. 2 V162. V případě navazující organizační změny je z důvodu zachování kontinuity informací o organizační změně Úřadu předáno hodnocení skutečného vlivu předchozí organizační změny na bezpečnost a nezávislé hodnocení účinnosti realizované předchozí organizační změny dle § 7 odst. 3 V408 společně s písemným oznámením předávaným nejméně 30 dnů před zahájením provádění navazující organizační změny. 11) Zvláštním hodnocením organizační změny DP dle § 23 odst. 2 V162 musí být posouzen vliv změny na: 1. plnění požadavků na SŘ a změn v procesech a činnostech, 2. výkon činností zvláště důležitých z hlediska jaderné bezpečnosti a radiační ochrany ve smyslu § 31 AtZ a činností zvláště důležitých z hlediska jaderné bezpečnosti a radiační ochrany vyčleněných mimo DP, 3. výkon činností důležitých z hlediska jaderné bezpečnosti a činností významných z hlediska radiační ochrany (včetně požadavků na kvalifikaci, odbornou přípravu a způsob jejího ověřování s ohledem na význam jimi vykonávaných činností) vykonávaných DP a 4. soulad stavu po provedení změny s požadavkem na zajišťování a udržování lidských zdrojů potřebných k plnění povinností vyplývajících z integrovaných požadavků. |
| (4.31) | (3) Osoba podle § 29 odst. 1 je v rámci systému řízení povinna (i) posuzovat účinnost systému řízení včetně procesů a činností a jejich změn (6) Osoba podle odstavce 1 je v rámci systému řízení povinna hledat možnosti jeho zlepšování a na základě takto nalezených možností systém řízení změnit opatřením, jehož průběh musí naplánovat, sledovat a dokumentovat a po provedení opatření ověřit jeho účinnost
|
| § 8 | Pravidla posuzování účinnosti systému řízení včetně procesů body 4.32 až 4.36 a činností a jejich změn
|
| (4.32) | (1) Posuzováním účinnosti systému řízení, procesů a činností a jejich změn musí být zjišťováno, zda jsou
• a) vhodné a přiměřené k dosažení cíle systému řízení a • b) schopny dosahovat plánovaného výsledku. |
| (4.33) | (2) Posuzováním účinnosti systému řízení, procesů a činností a jejich změn musí být trvale hledány možnosti ke zlepšování systému řízení, včetně procesů a činností a jejich změn,
|
| (4.34) | (3) Při posuzování účinnosti systému řízení musí být určen a používán ukazatel účinnosti procesu,
|
| (4.35) | (4) Ukazatel účinnosti procesu musí být garantem procesu pravidelně hodnocen z hlediska jeho schopnosti poskytovat informace o účinnosti procesu.
|
| (4.36) | (5) Posuzování účinnosti systému řízení musí být prováděno vlastním hodnocením a nezávislým hodnocením.
|
| (4.37) | (1) Vlastní hodnocení musí být pravidelně prováděno u každého procesu garantem procesu porovnáním výstupu procesu s požadavky kladenými na proces dokumentací systému řízení k
• a) prověření vhodnosti, přiměřenosti a účinnosti procesu, • b) identifikaci neshody, která brání v dosažení cíle systému řízení, nebo jejímu předcházení a • c) nalezení a přijetí opatření k odstranění neshody podle písmene • b), nápravného opatření vedoucího k zabránění opakovanému výskytu neshody nebo preventivního opatření k jejímu předcházení. |
| (4.38) | (2) Vlastní hodnocení musí být plánováno. Plán vlastního hodnocení musí stanovit
• a) způsob zavedení vlastního hodnocení, • b) četnost vlastního hodnocení a • c) zaměření vlastního hodnocení v plánovaném období. |
| (4.39) | (3) Garant procesu provádějící vlastní hodnocení musí
• a) stanovit cíl a rozsah vlastního hodnocení, • b) stanovit ukazatel účinnosti procesu, podle kterého má být posuzována účinnost procesu nebo činnosti, • c) zpracovat program provedení vlastního hodnocení, • d) provést porovnání hodnoceného procesu a jeho činností se stanoveným cílem a ukazatelem účinnosti procesu a • e) na základě výsledků vlastního hodnocení navrhnout 1. opatření k odstranění neshody, je-li identifikována, 2. nápravné opatření vedoucí k zabránění opakovanému výskytu neshody a 3. preventivní opatření k předcházení neshodě, včetně návrhu na zlepšení účinnosti procesu. |
| (4.40) | (1) Nezávislé hodnocení musí hodnotit změnu systému řízení a změnu v procesech a činnostech a musí být prováděno
• a) metodou vhodnou k vyhodnocené schopnosti systému řízení dosáhnout cíle systému řízení, • b) v pravidelných intervalech a • c) kvalifikovaným pracovníkem, který se nepodílí na plánování, řízení a provádění procesů a činností, které jsou předmětem hodnocení. |
| (4.41) | (2) Výstup z nezávislého hodnocení musí
• a) být formulován jednoznačně a v souladu s jeho zamýšleným užitím pro zlepšování systému řízení, • b) obsahovat informace umožňující jeho přezkoumání a • c) umožňovat přijetí 1. opatření k odstranění neshody, je-li identifikována, a 2. preventivního opatření k předcházení neshodě. 1) Účelem posuzování účinnosti SŘ je identifikovat, předcházet, odstranit a napravit problémy řízení, které ohrožují plnění cíle SŘ a současně vyhledávat příležitosti ke zlepšení SŘ a procesů a činností. Vyhledávat příležitosti ke zlepšování lze na základě informací získaných např.: • a) sledováním výkonnosti SŘ z hlediska plnění cíle SŘ a plánů, • b) poskytováním zpětné vazby z procesů a činností, • c) využitím vlastních provozních zkušenosti nebo provozních zkušeností jiné osoby, je-li k dispozici, • d) přezkoumáním charakteristik výrobků a procesů, jako je např. spolehlivost, • e) kontrolami, interní audity a • f) hodnocením nápravných a preventivních opatření. 2) Pokud posuzujeme vhodnost SŘ, tak tu lze určit jako míru způsobilosti systému plnit stanovený účel, tj. dosažení cíle SŘ (tj. zajišťování a zvyšování úrovně bezpečnosti). Přiměřenost SŘ určujeme jako schopnost SŘ plnit stanovené požadavky. V tomto smyslu je možné chápat tyto požadavky jako požadavky zainteresovaných stran, což může být osoba nebo skupina, která má zájem na chodu nebo úspěchu společnosti. Zainteresované strany zahrnují např.: zákazníky, vlastníky, provozovatele, pracovníky, dodavatele, partnery, odbory, regulovaný průmysl nebo profesionály, vědecké instituce, orgány státní správy (místní, oblastní a národní) včetně regulátora, média, veřejnost (jedince, společenské skupiny a zájmové skupiny), nebo státy zapojené do vývozu nebo dovozu určitých technologií nebo materiálů. 3) Schopnost dosahovat plánovaný výsledek jako součást hodnocení výkonnosti procesů hodnotíme otázkami např.: „Pracujeme podle plánu?“ „Jak se od něj odchylujeme?“ „Jakou kvalitu má výstup z procesu?“. „Co je měřitelný parametr procesu, který umožňuje porovnávat, zda jsou výstupy (výrobky/služby) z procesu v souladu se zamýšleným účelem použití jejich výstupu (po stránce kvality, kvantity)?“. 4) Při posuzování účinnosti SŘ je nutné používat vhodný ukazatel účinnosti procesu, který má odpovídat na otázky např. typu: „Děláme činnosti správně?“ „Co máme dělat lépe?“. Je to určitý měřitelný parametr procesu, který umožňuje sledovat míru plnění požadavků vztažených na proces. Slouží garantovi procesu k řízení procesu a přijímání opatření ke zlepšení. V případě negativního vyhodnocení ukazatele účinnosti garant procesu musí přijmout adekvátní opatření. Ukazatele jsou odvozeny od potřeb zainteresované strany, pro které je výstup určen a od bezpečnostních a ekonomických požadavků vztažených na daný proces. Lze využívat např. tyto ukazatele:
|
| (4.42) | (4) Osoba podle odstavce 1 je v rámci systému řízení povinna zajistit řízení neshody, kterým je soubor opatření k
• a) předcházení neshodě, • b) odhalování neshody, • c) neprodlené nápravě neshody a • d) předcházení opakování neshody. |
| § 11 | Postupy řízení neshody body 4.43 až 4.45
|
| (4.43) | (1) V rámci řízení neshody musí být při odhalování neshody
• a) informace o vzniku neshody oznámena pracovníkovi, který je určen k zajištění nápravy neshody, neprodleně po jejím zjištění, • b) identifikovány znaky neshody neprodleně po jejím zjištění, • c) neshoda dokumentována neprodleně po jejím zjištění, • d) zaveden postup pro nakládání s procesy a činnostmi, jejich vstupy a výstupy a zdroji, kterých se neshoda týká, včetně plánu odstranění neshody, • e) stanoveny požadavky k zamezení nevhodného nakládání s procesy a činnostmi a jejich vstupy, výstupy nebo zdroji, kterých se neshoda týká, a hodnocen vzniklý a možný dopad neshody na jadernou bezpečnost, radiační ochranu, technickou bezpečnost, monitorování radiační situace, zvládání radiační mimořádné události a zabezpečení. |
| (4.44) | (2) V rámci řízení neshody musí být při nápravě neshody
• a) hodnocena závažnost neshody, • b) proveden rozbor příčin neshody, • c) určeno a provedeno opatření k odstranění neshody, • d) provedené opatření k odstranění neshody sledováno a vyhodnocováno z hlediska stavu jeho provádění a jeho účinnosti, • e) vyhodnocena potřeba nápravného opatření vedoucího k předcházení opakovanému výskytu neshody, • f) určeno a provedeno nápravné opatření vedoucí k předcházení opakovanému výskytu neshody přiměřené následku neshody a • g) provedené nápravné opatření vedoucí k předcházení opakovanému výskytu neshody sledováno a vyhodnocováno z hlediska stavu jeho provádění a jeho účinnosti. |
| (4.45) | (3) V rámci řízení neshody musí být v zájmu předcházení neshodě a předcházení opakovanému výskytu neshody
• a) vyhledána neshoda, která by mohla nastat, (dále jen "potenciální neshoda") a její možné příčiny, • b) vyhodnocena potřeba preventivního opatření k zabránění výskytu potenciální neshody, • c) zavedeno preventivní opatření přiměřené možné příčině potenciální neshody; ke stanovení preventivního opatření musí být využita vlastní provozní zkušenost a provozní zkušenost jiné osoby, je-li k dispozici, a • d) sledováno a vyhodnocováno preventivní opatření z hlediska stavu jeho zavádění a jeho účinnosti. 1) Neshodou ve smyslu AtZ a V408 se rozumí jakákoliv neshoda vykonávaných procesů a činností a jejich výstupů se stanovenými požadavky. Odhalováním a nápravou neshod v rámci SŘ je zaručena požadovaná úroveň kvality ve shodě s významem procesu a činnosti a jejich výstupů. Opatření k nápravě a preventivní opatření při předcházení neshodě a předcházení opakování neshody jsou jedním z nezbytných nástrojů pro zlepšování účinnosti SŘ. 2) Pracovník, který odhalí neshodu, při níž některé zařízení, výrobek, proces nebo činnost nesplňuje specifikované požadavky, ohlásí takové zjištění stanoveným nebo dohodnutým způsobem nadřízenému pracovníkovi nebo jinak určenému pracovníkovi. Pracovník určený k zajištění nápravy neshody pak plní další požadavky při odhalování a nápravě neshody. Mezi znaky neshody, které se identifikují neprodleně po jejím zjištění, patří:
• a) složitosti procesů a činností, • b) možných následků neshody a • c) potřebnosti a přiměřenosti zdrojů. Zároveň je třeba zohlednit zkušenosti z minulého období, tj. zda již byla podobná neshoda dříve řešena a s jakou účinností souvisejících opatření, včetně míry pravděpodobnosti jejího možného opakování s přihlédnutím k závažnosti možných dopadů. V rámci řízení neshody musí být při nápravě neshody proveden rozbor příčin neshody. Při identifikaci neshody používáme zpravidla otázky např. typu PROČ/CO/KDE/KDO/KDY/JAK/KOLIK/CO SE STANE, KDYŽ/. Po zodpovězení těchto otázek můžeme identifikovat zdroje příčin problémů, které se např. označují jako 6M (člověk, prostředí, metoda, stroj, měření, materiál). Těchto zdrojů může být i více a mohou se projevovat zároveň. Problematika využití postupů a metod pro rozbor příčin neshod a provozních událostí je řešena samostatným bezpečnostním návodem BN-JB-5.2 „Využívání provozních zkušeností na JZ“[21]. Použité metody pro rozbor příčin neshody by měly být zpřesňovány na základě výsledků vědy a výzkumu v této oblasti. Získané informace a poznatky vyplývající z rozboru příčin neshody jsou využity při hledání relevantních opatření k nápravě neshodného stavu, ale také k předcházení případných dalších obdobných neshod v budoucnu. Stanovená opatření musí odpovídat závažnosti následků neshody. Je třeba si uvědomit, že následek může být způsoben více příčinami, a proto hledáme všechny možné příčiny. 4) V zájmu předcházení neshodě (viz bod 4.45 BN) se stanovují požadavky, které by měly být splněny při předcházení jiné (aktuálně neznámé) neshodě a předcházení opakování neshody. SŘ neshody má zabránit tomu, aby se objevila neshoda v procesech a činnostech, s níž se osoba dosud nesetkala, a to analýzou dosavadních informací a nalezením vhodných preventivních opatření. Tento soubor opatření pak podstatně přispívá i k předcházení opakování dosavadních neshod. 5) Pro předcházení neshodě a předcházení opakovanému výskytu neshody lze využívat disciplínu, která se zabývá řízením rizik. Proces řízení rizik zahrnuje použití logického a systematického postupu ke zjištění souvislostí, identifikaci, analýze, vyhodnocení, zvládání, sledování a hlášení rizik spojených s činnostmi důležitými z hlediska bezpečnosti. Účelem tohoto procesu je předejít neočekávaným událostem s negativním efektem a zamezit vzniku problémů. Cílem je omezit jejich pravděpodobnost nebo snížit míru dopadu na cíle SŘ. 6) Postupy pro předcházení neshodě a předcházení opakovanému výskytu neshody mají v co nejvyšší míře zohledňovat aktuální uznávané zásady pro nakládání s padělanými, podvodnými a podezřelými položkami. |
| § 30 | AtZ – Systém řízení
|
| (4.46) | (6) Procesy a činnosti musí provádět pracovníci s kvalifikací odpovídající druhu a významu jimi prováděného procesu a činnosti tak, aby byla zajištěna jaderná bezpečnost, radiační ochrana, technická bezpečnost, monitorování radiační situace, zvládání radiační mimořádné události a zabezpečení.
|
| § 12 | Způsob zajištění kvalifikace pracovníků provádějících procesy body 4.47 až 4.50 a činnosti
|
| (4.47) | (1) K zajištění kvalifikace pracovníka provádějícího procesy a činnosti v systému řízení musí být
• a) stanoveny kvalifikační požadavky, včetně délky odborné praxe, odpovídající druhu a významu procesu a činnosti, které pracovník provádí, • b) užíván systém teoretické přípravy pracovníků provádějících procesy a činnosti, • c) užíván systém praktického výcviku pracovníků provádějících procesy a činnosti a • d) hodnocena účinnost systému teoretické přípravy a praktického výcviku pracovníků provádějících procesy a činnosti. |
| (4.48) | (2) Požadavky podle odstavce 1 musí být plněny tak, aby pracovník provádějící procesy a činnosti byl schopen vykonávat proces a činnost a byl seznámen s vlivem procesu a činnosti na zajišťování a zvyšování úrovně jaderné bezpečnosti, radiační ochrany, technické bezpečnosti, monitorování radiační situace, zvládání radiační mimořádné události a zabezpečení.
|
| (4.49) | (3) Kvalifikace pracovníka provádějícího procesy a činnosti musí být před prvním zahájením procesu a činnosti a následně pravidelně nezávisle ověřována.
|
| (4.50) | (4) Kvalifikace pracovníka provádějícího procesy a činnosti musí být trvale udržována tak, aby bylo zajištěno plnění požadavků na procesy a činnosti a jejich účinnost. 1) Nezbytnou podmínkou k zavedení a udržování SŘ je i dostupnost vhodných lidských zdrojů (pracovníků) s kvalifikací odpovídající druhu a významu jimi prováděného procesu a činnosti. Soubor kvalifikačních požadavků pro pracovníky provádějící procesy a činnosti v SŘ musí zajistit, aby pracovník, který úspěšně absolvoval teoretickou přípravou a praktický výcvik, byl v jejich průběhu seznámen s vlivem procesu nebo činnosti na zajišťování a zvyšování úrovně jaderné bezpečnosti, radiační ochrany, technické bezpečnosti, monitorování radiační situace, zvládání radiační mimořádné události a zabezpečení a byl schopen vykonávat přidělený proces nebo činnost. 2) Kvalifikační požadavky se stanovují pro každé pracovní místo s ohledem na vykonávané činnosti a rizika s tím spojená. Vedoucí nebo jím pověřený specialista při stanovení kvalifikačních požadavků na pracovní místo podřízeného zaměstnance zohledňuje druh a význam prováděného procesu a činnosti dle vlivu pracovního místa na jadernou bezpečnost, radiační ochranu, technickou bezpečnost, monitorování radiační situace, zvládání radiační mimořádné události a zabezpečení. Vedoucí má odpovědnost za to, že nastavené kvalifikační požadavky na pracovním místě jsou kompletní. Stanovení kvalifikačních požadavků může být např. prováděno pracovníkem pověřeným řízením a následně schvalováno odbornými garanty příslušných odborných oblastí (např. jaderná bezpečnost). 3) Systém teoretické přípravy zahrnuje např. přednášky, e-learningové kurzy nebo semináře. Systém praktického výcviku zahrnuje např. výcvik na simulátorech, zácvik na pracovním místě nebo provádění prací pod dozorem. 4) Účinnost teoretické přípravy a praktického výcviku se hodnotí v závěru adaptace na nové pracovní místo nebo po absolvování periodického školení např. prostřednictvím závěrečné zkoušky, testem s předepsanou minimální úspěšností. Za nezávislé ověření, před prvním zahájením procesu, se považuje vyhodnocení zácviku, zkouška a splnění všech kvalifikačních požadavků požadovaných pro pracovní místo. Kontrola splnění všech kvalifikačních požadavků obsahuje dokončenou teoretickou přípravu a praktický výcvik spojený s výkonem činností na konkrétním pracovním místě. U vybraných pracovních míst zahrnuje udělení oprávnění. Plnění nastavených kvalifikačních požadavků je zpravidla sledováno specializovaným útvarem, který zaměstnance vyzývá k jejich (opětovnému) splnění. Periody jsou určeny garantem procesu dle požadavků AtZ a jeho prováděcích předpisů a podle druhu a významu činností. 5) Ověřování kvalifikace pracovníků před prvním zahájením procesu nebo činnosti je nutnou podmínkou k zajištění potřebné kvality provádění procesu nebo činnosti. Následné pravidelné nezávislé ověřování kvalifikace těchto pracovníků je využíváno i jako součást vlastního hodnocení účinnosti procesu, které podmiňuje i výkon pracovníka. 6) Trvalé udržování kvalifikace pracovníků provádějících procesy a činnosti je zárukou zajištění potřebné kvality provádění procesu nebo činnosti pracovníky, kteří si svoji kvalifikaci a odbornost udržují a prohlubují, především formou periodických školení, přezkoušením, či opakovaným praktickým výcvikem k získání nejnovějších poznatků, které se vztahují k jejich činnosti.
|
| (4.51) | (7) Osoba podle § 29 odst. 1 AtZ je povinna zavést systém řízení tak, aby jeho prostřednictvím byly trvale rozvíjeny a pravidelně hodnoceny vlastnosti a postoje osob vykonávajících činnosti související s využíváním jaderné energie a činnosti v rámci expozičních situací a vlastnosti a postoje jejich pracovníků zajišťující jaderné bezpečnosti, radiační ochraně, technické bezpečnosti, monitorování radiační situace, zvládání radiační mimořádné události a zabezpečení pozornost odpovídající jejich významu (dále jen „kultura bezpečnosti“).
|
| (4.52) | (5) V systému řízení musí být
• h) schopnost vedení rozvíjena a udržována na všech úrovních řízení tak, aby mohla být účinně uplatňována při dosahování cíle systému řízení a rozvíjení a hodnocení kultury bezpečnosti. |
| § 13 | Rozvíjení a hodnocení kultury bezpečnosti body 4.53 až 4.56
|
| (4.53) | (1) K trvalému rozvíjení kultury bezpečnosti v systému řízení osoby zavádějící systém řízení musí být
• a) zajištěna srozumitelnost hlavních principů kultury bezpečnosti pro vůdčí pracovníky a pracovníky, kteří provádějí procesy a činnosti, a jejich informovanost o nich, • b) zajištěno vyhledávání informací o dosahování cíle systému řízení osobou zavádějící systém řízení vůdčím pracovníkem a jejich sdílení s jinými pracovníky osoby zavádějící systém řízení, • c) vytvářeny podmínky pro informování vůdčího pracovníka o způsobu dosahování cíle systému řízení osobou zavádějící systém řízení pracovníky této osoby, • d) zajištěna připravenost pracovníka osoby zavádějící systém řízení k činnosti nutné k dosahování cíle systému řízení, • e) pracovník osoby zavádějící systém řízení veden vůdčím pracovníkem k vyhledávání příležitostí ke zlepšování systému řízení a procesů a činností a vytvářeny podmínky k tomuto vyhledávání a • f) posouzena přiměřenost, vhodnost a účinnost zdrojů přiměřeně podle § 8 až 10. |
| (4.54) | (2) Osoba zavádějící systém řízení musí zajistit, aby vůdčí pracovník přispíval k neustálému zlepšování a rozvíjení kultury bezpečnosti a prováděl pravidelné vlastní hodnocení kultury bezpečnosti podle procesní role, kterou zastává.
|
| (4.55) | (3) Pravidelné hodnocení kultury bezpečnosti musí být prováděno nejméně jednou ročně a výsledek hodnocení kultury bezpečnosti a přijatá opatření musí být dokumentovány.
|
| (4.56) | (4) Výsledek hodnocení kultury bezpečnosti musí být oznamován každému pracovníkovi osoby zavádějící systém řízení a jejího dodavatele výrobku nebo služby. 1) Základní návod pro řešení otázek souvisejících s kulturou bezpečnosti poskytuje BN- JB-1.6 Kultura bezpečnosti [20]. 2) SŘ by měl vytvářet takovou organizační strukturu a určovat její směřování takovým způsobem, který dovoluje a podporuje trvalé rozvíjení kultury bezpečnosti k dosažení vysoké úrovně bezpečnosti. Přitom je třeba zajistit srozumitelnost hlavních principů kultury bezpečnosti především pro vůdčí pracovníky a pracovníky, kteří procesy a činnosti řídí nebo hodnotí, ale aby tyto principy chápali i pracovníci, kteří procesy a činnosti provádějí. Tito pracovníci mají k dispozici odstupňované požadavky a principy ve vztahu ke své práci, kterými přispívají ke kultuře bezpečnosti. Proto se klade důraz na to, aby pracovníci, podle svého pracovního zařazení v prostředí osoby podle § 29 odst. 1 AtZ a jeho dodavatelů si byli vědomi významu činností, které jsou jim svěřeny a vykonávali své funkce s plným nasazením a znalostí bezpečnostních aspektů. 3) Vůdčí pracovníci motivují ostatní pracovníky k vyhledávání příležitostí ke zlepšování SŘ, procesů a činností. Předpokladem bezpečného vykonávání činností je ovšem také soustavná výměna, resp. sdílení informací mezi pracovníky a vytvoření prostředí, které povede pracovníky k aktivnímu odhalování nedostatků a jejich iniciativní nápravě. Ke všem aktivitám při naplňování kultury bezpečnosti jsou nezbytné relevantní zdroje (lidské, materiální, finanční, know-how). Zajištění zdrojů plyne jako obecný požadavek přímo z AtZ (pro SŘ jako celek), ovšem pro oblast kultury bezpečnosti je nezbytné hodnocení těchto zdrojů. Postupy hodnocení v zájmu zajištění cíle SŘ musí splňovat požadavky hodnocení účinnosti SŘ jako celku a musí podléhat vlastnímu hodnocení i nezávislému hodnocení. 4) Vůdčí pracovníci přispívají svým jednáním a postoji k neustálému rozvíjení kultury bezpečnosti tím, že jdou osobním příkladem, sdělují očekávání a posilují principy a vzorce chování, které vedou k zajištění bezpečnosti a jsou významné pro vytvoření požadované kultury bezpečnosti. Zvyšování úrovně kultury bezpečnosti zajišťují rovněž prosazováním hodnotících technik proti předcházení lidským chybám. Takto zaváděný systém sdílení know-how a zejména kritický přístup k vlastní činnosti a k činnosti osoby zavádějící SŘ obecně je rovněž předpokladem neustálého zvyšování kvality v procesech a činnostech a SŘ jako celku. Vůdčí pracovníci provádějí pravidelné vlastní hodnocení kultury bezpečnosti, které vede k odhalování nedostatků a potenciálně slabých míst systému a doplňovat tak SŘ neshod. 5) Pravidelné nezávislé hodnocení kultury bezpečnosti se provádí nejméně jednou ročně. Při něm jsou hodnoceny vlastnosti a postoje osob vykonávajících činnosti související s využíváním jaderné energie a vykonávajících činnosti v rámci expozičních situací a vlastnosti a postoje pracovníků zajišťující v rámci procesů a činností bezpečnost. Nejvyšší vedení osoby podle § 29 odst. 1 AtZ (označované zpravidla jako „vrcholové vedení“) zajišťuje, aby k hodnocení bylo využíváno uznávaných odborníků (tj. pracovníků interně případně externě školených v oblasti hodnocení kultury bezpečnosti a s příslušnou odbornou praxí pro hodnocení této oblasti). 6) Výsledky vlastního a nezávislého hodnocení kultury bezpečnosti jsou dokumentovány a oznamovány pracovníkům na všech úrovních řízení a jejich prostřednictvím všem pracovníkům, kteří vykonávají procesy a činnosti. Hodnocení KB se provádí u externích dodavatelů osoby dle § 29/1 AZ tehdy, pokud mají zaveden systém řízení podle AtZ a V408 a v rozsahu, v jakém se KB vztahuje na procesy a činnosti související s bezpečností. V ostatních případech se považuje za vhodné provádět hodnocení kultury bezpečnosti u externích dodavatelů osoby dle § 29/1 AZ v rozsahu a způsobem, jakým to připouští jimi zavedený systém řízení. I toto obecné hodnocení a následné sdílení informací by mělo vést k vytváření společného prostředí s účinným zajišťováním cíle SŘ, jímž je bezpečnost.
|
| (4.57) | (3) Osoba podle § 29 odst. 1 AtZ je v rámci systému řízení povinna
• c) dokumentovat systém řízení včetně procesů a činností a postupovat podle dokumentace systému řízení, • d) určit organizační strukturu a vzájemné vztahy mezi organizačními jednotkami, pracovníky a jinými osobami, • e) stanovit vnitřní orgány nebo pracovníky, kteří mají obecnou povinnost zajistit zavedení a udržování systému řízení, • f) stanovit práva a povinnosti pracovníků a způsob komunikace mezi nimi tak, aby účinně přispívaly k zajišťování a zvyšování úrovně jaderné bezpečnosti, radiační ochrany, technické bezpečnosti, monitorování radiační situace, zvládání radiační mimořádné události a zabezpečení, |
| § 24 | AtZ Dokumentace pro povolovanou činnost a její změny
|
| (4.58) | (1) Držitel povolení je povinen postupovat v souladu s dokumentací pro povolovanou činnost.
|
| (4.59) | (4) Držitel povolení je povinen dokumentaci pro povolovanou činnost uchovávat po dobu výkonu povolované činnosti, nestanoví-li tento zákon jinak, a udržovat ji v souladu s požadavky tohoto zákona, zásadami správné praxe a skutečným stavem povolené činnosti.
|
| (4.60) | (5) Změny dokumentace pro povolovanou činnost, která není schvalována, je držitel povolení povinen oznámit Úřadu 30 dnů nebo, hrozí-li nebezpečí z prodlení, 72 hodin před tím, než hodlá postupovat v souladu s nimi. Nejsou-li změny dokumentace pro povolovanou činnost, která není schvalována, v souladu s požadavky odstavce 4, Úřad vyzve držitele povolení k odstranění nedostatků a stanoví k tomu přiměřenou lhůtu. Držitel povolení není oprávněn postupovat podle změněné dokumentace pro povolovanou činnost, pokud není v souladu s požadavky odstavce 4.
|
| § 49 | AtZ – Obecné povinnosti držitele povolení k činnostem souvisejícím s využíváním jaderné energie
|
| (4.61) | (1) Držitel povolení k činnostem souvisejícím s využíváním jaderné energie je povinen
• g) zpracovat vnitřní předpisy a průběžně je aktualizovat podle skutečného stavu jaderného zařízení tak, aby byly v souladu s projektem jaderného zařízení a zahrnovaly všechny projektem jaderného zařízení uvažované stavy jaderného zařízení, V408 – Dokumentace systému řízení |
| (4.62) | Dokumentace systému řízení musí zahrnovat
• a) politiku bezpečnosti obsahující popis 1. cíle systému řízení, 2. cíle vedoucího k zajišťování a zvyšování kvality řízení procesů a činností a jejich výstupů, 3. opatření k naplnění cílů podle bodů 1 a 2 a k jeho sledování, • b) popis systému řízení obsahující popis 1. organizační struktury osoby zavádějící systém řízení, 2. práv a povinností pracovníků, kteří plánují, řídí, provádějí a hodnotí procesy a činnosti, a jejich vzájemných vztahů, způsobu komunikace a způsobu rozhodování na každé úrovni řízení, 3. způsobu komunikace osoby zavádějící systém řízení s dodavatelem výrobku nebo služby, jinou osobou, která se podílí na zajišťování jaderné bezpečnosti, radiační ochrany, technické bezpečnosti, monitorování radiační situace, zvládání radiační mimořádné události a zabezpečení, a s Úřadem, 4. procesů a činností, jejich výstupů a jejich vzájemného působení vycházející z politiky bezpečnosti podle písmene • a) a obsahující informace o jejich přípravě, přezkoumání, ověření a validaci, provádění, hodnocení a zlepšování a zaznamenávání údajů vztahujících se k procesům a činnostem a jejich výstupům a 5. řízení záznamů podle písmene • c), • c) záznamy 1. způsobu provedení procesu a činnosti, 2. dosaženého výstupu při plnění požadavků na systém řízení a výstupu procesů a činností a 3. naplňování požadavků jiné dokumentace systému řízení, • d) požadavky na procesy a činnosti prováděné dodavatelem výrobku nebo služby • e) jinou dokumentaci osoby zavádějící systém řízení, která je využívána k řízení procesů a činností, zejména smlouvy, programy, seznamy vybraných zařízení, limity a podmínky, bezpečnostní zprávy a vnitřní předpisy. |
| (4.63) | (1) Dokumentace systému řízení musí být
• a) zpracována tak, aby postup v ní popsaný 1. umožňoval dosažení cíle systému řízení a 2. vedl k plnění integrovaných požadavků, • b) před svým zavedením podrobena přezkoumání podle § 5 V408 • c) schválena pracovníkem k tomu určeným; změna dokumentace systému řízení musí být schválena pracovníkem, který schválil dokumentaci systému řízení, a není-li to možné, musí být schválena pracovníkem se stejnou procesní rolí, • d) srozumitelná, čitelná, úplná, jednoznačně a snadno identifikovatelná a sledovatelná, • e) bezpečně ukládána a uchovávána po dobu stanovenou v dokumentaci systému řízení, • f) pravidelně zhodnocena v celém rozsahu v průběhu tří po sobě jdoucích let z hlediska 1. plnění požadavků na procesy a činnosti, které popisuje, a 2. účinnosti procesů a činností a • g) udržována v souladu s výsledky z hodnocení podle písmene • f). |
| (4.64) | Program systému řízení musí obsahovat
• a) předmět, místo výkonu a rozsah povolované činnosti, • b) s výjimkou pracoviště III. kategorie identifikační údaje přímého dodavatele výrobku nebo služby využívaného osobou zavádějící systém řízení v rozsahu obdobném údajům podle písmene • a), • c) výčet procesů a činností, na které se program systému řízení vztahuje, s ohledem na druh povolované činnosti, včetně vyznačení procesu, který bude zajišťován dodavatelským způsobem, • d) identifikaci pracovníka, který je povinen zajistit koordinaci a udržování systému řízení a shodu systému řízení s požadavky této vyhlášky, a popis práv a povinností tohoto pracovníka, • e) informace o systému řízení zahrnující popis 1. práv, povinností a vzájemných vztahů pracovníků, kteří plánují, řídí, ověřují a hodnotí procesy a činnosti, 2. vzájemných vazeb a členění útvarů podílejících se na plánování, řízení, provádění, přezkoumání, ověření a validaci procesů a činností, 3. způsobu vnitřní komunikace a komunikace s dodavatelem výrobku nebo služby a s Úřadem, 4. způsobu zajištění plnění požadavků této vyhlášky vztahujících sek povolované činnosti, včetně jednoznačné identifikace dokumentace, podle které se tyto požadavky zajišťují, 5. způsobu hodnocení účinnosti systému řízení a procesů a činností, včetně popisu principů zajištění nezávislosti hodnocení systému řízení a vlastního hodnocení a zaznamenávání výsledku hodnocení, 6. způsobu ověřování schopnosti dodavatele výrobku nebo služby dodávat požadovaný výrobek nebo službu, včetně způsobu zajišťování kvality výrobku nebo služby, a plnit požadavky na zajištění jaderné bezpečnosti, radiační ochrany, technické bezpečnosti, monitorování radiační situace, zvládání radiační mimořádné události a zabezpečení a 7. s výjimkou pracoviště III. kategorie rozsahu a způsobu uplatnění požadavků této vyhlášky na systém řízení dodavatele výrobku nebo služby, včetně způsobu hodnocení účinnosti systému řízení a hodnocení procesů a činností, které jsou prováděny dodavatelským způsobem, a • f) popis způsobu a četnosti provádění aktualizací programu systému řízení. 1) SŘ je popsán souborem dokumentů (vnitřních předpisů), které jsou nástrojem pro zvyšování bezpečnosti, efektivní plánování, výkon, měření a zlepšování procesů a činností a měl by být v souladu s vnějšími požadavky a strategickými cíli osoby zavádějící SŘ. Proto dokumenty SŘ stanoví i základní bezpečnostní cíle, postupy a opatření, které budou vyhlášeny a používány pro dosažení těchto cílů. 2) Je vhodné, aby bylo zavedeno určité stupňovité členění v rámci systému dokumentace. Členění je přínosné s ohledem na význam a přehlednost struktury dokumentace SŘ a zjednodušení přístupu k dokumentům. Obsah dokumentace je oproti stávajícímu stavu právní úpravy doplněna o dokumentování požadavků na procesy a činnosti prováděné dodavatelským způsobem, za jejichž kontrolu plnění nese odpovědnost osoba zavádějící SŘ. Tímto je vytvořena vazba mezi dokumentací SŘ dodavatele, popř. jeho dodavatelů a DP. Je zajištěna i žádoucí provázanost a kontinuita procesů a činností a jejich výstupů u těchto subjektů. 3) Dokumentace SŘ je vytvářena tak, aby odpovídala zaměření a strategickým cílům osoby zavádějící SŘ. Dokumentace musí být srozumitelná všem uživatelům, kterým je určena. Dokumenty obsahují formulace, které odpovídají úrovni odbornosti pracovníků s popisem správných pracovních postupů. Vždy je určena osoba (garant dokumentu) odpovídající za naplnění požadavků na dokument v průběhu celého jeho životního cyklu, tj. pro jeho tvorbu, posouzení návrhu, zajištění schválení, používání, uložení a provádění změn. Vlastní obsah dokumentů by měl být připravován ve spolupráci s pracovníky, kteří je budou využívat a jejichž činnost bude dokumenty ovlivněna. Dokumenty jsou pravidelně hodnoceny z hlediska plnění požadavků na procesy a činnosti a z hlediska účinnosti v ní popsaných procesů a činností. Na základě výsledků z hodnocení mají být dokumenty následně udržovány. Hodnocení se obvykle provádí v intervalu 3 let, v případě velkých změn v SŘ je možné hodnotit i v kratších intervalech. Dokumenty včetně záznamů musí být ukládány bezpečným způsobem, čímž se rozumí, že by měly být archivovány v čitelné elektronické podobě nebo v podobě analogově tištěných dokumentů v prostorách, které zajistí, že nedojde v průběhu archivace k jejich poškození nebo úplnému zničení. 4) Záznamy se dokládají výstupy plnění požadavků na SŘ a výstupy z jednotlivých procesů a činností. Dále záznamy dokládají i naplňování požadavků jiné dokumentace SŘ, mezi kterou patří např. smlouvy, výkresy, provozní předpisy, pravidla výcviku pracovníků včetně vybraných dokumentů jak neschvalovaných, tak i schvalovaných SÚJB podle AtZ. Pod řízením záznamů lze podle druhu subjektu předpokládat vytvoření systému vedení záznamů a provádění následujících činností: 1. systém vedení záznamů by měl zajišťovat, aby záznamy byly:
• b) AtZ), pro jejichž vykonávání je jedním z nebytných předpokladů zavedení dokumentovaného systému řízení (§ 29 odst. 1 AtZ) a od jistého okamžiku bude třeba i povolení dle § 29 odst. 1 AtZ (a tedy i dokumentace pro povolovanou činnost dle § 24 AtZ a příl. č. 1 AtZ) a kdy se chce budoucí žadatel o povolení ubezpečit, že SŘ zavedený pro toto přípravné období plní požadavky SÚJB. Typicky jde např. o PSŘ pro umístění JZ, PSŘ pro výstavbu JZ nebo PSŘ pro provedení změny ovlivňující JB, TB a FO JZ, které mohou být zpracovány a předloženy s výrazným časovým předstihem před podáním vlastní žádosti o povolení. • e) V408. Pokud DP má takto strukturovaný dokument zpracovaný, pak jej lze využít k odkazům a vlastní PSŘ zaměřit jen na konkrétní požadavky s cílem prokázat realizovatelnost konkrétní povolované činnosti. V případě povolovaných činností dle § 9 odst. 1 písm. • h), § 9 odst. 2 písm. • c), • f) a odst. 4 písm. • a), • b), • c) AtZ je v relevantních případech možno se odvolat i na PSŘ pro provoz jaderného zařízení; odkazy by však měly poskytnout konkrétní informaci o plnění požadavků souvisejících s danou povolovanou činností a PSŘ by měl poskytovat ucelené a jednoznačné informace o způsobu zajištění plnění požadavků V408 vztahujících se k povolované činnosti. V souladu se strukturou dle § 16 V408 se požadavky na obsah PSŘ uvedou v následujícím rozsahu: Ad • a) Předmět a rozsah povolované činnosti se uvede buď pouze rámcově (dle výčtu povolovaných činností uvedených v příloze č. 1 AtZ) nebo podrobně včetně bližšího věcného a časového vymezení (když se PSŘ zabývá konkrétní etapou nebo změnou). Uvede se i identifikace DP včetně identifikace místa, kde se daná povolovaná činnost bude vykonávat. Ad • b) Informace o přímých dodavatelích ve vazbě na kategorie pracovišť se uvede následovně: • c) Procesy a činnosti vykonávané v rámci dané povolované činnosti DP, včetně vyznačení, které procesy/činnosti zajišťuje přímý dodavatel (dodavatelé). U procesů DP se očekává specifikace hlavních činností, vykonávaných v souvislosti s povolovanou činností v rámci jednotlivých procesů a dále odkaz na konkrétní vnitřní dokumentaci, podle které se proces/činnost provádí. Ad • d) Identifikaci pracovníka, který má povinnosti koordinovat, udržovat a zajišťovat shodu SŘ s požadavky V408 včetně uvedení jeho práv a povinností. Ad • e) Informace o SŘ zahrnující popis: 1. práv a povinnosti pracovníků, kteří plánují, řídí, ověřují a hodnotí procesy a činnosti. U pracovníků na nejvyšších úrovních řízení citovaných v programu se uvede přímo textace práv a povinností tak, aby byly jednoznačně zřejmé. U ostatních pracovníků je možno se odkázat na dokumentaci, kde jsou práva a povinnosti pracovníků popsány. Dále je nutné v programu popsat vzájemné vztahy (může být uvedeno i schématem) pracovníků, kteří zajišťují procesy a činnosti ve vazbě na povolovanou činnost; 2. vazeb a členění útvarů podílejících se na plánování, řízení, provádění, přezkoumání, ověření a validaci procesů a činností. Vzájemné vazby a členění útvarů a vzájemné vztahy pracovníků citovaných v Ad • e) bodě 1 je možno popsat společně nebo uvést ve společném schématu; 3. způsobu interní komunikace mezi útvary DP, vzájemné komunikace mezi DP a přímým dodavatelem a mezi DP a SÚJB s odkazy na dokumentaci, ve které je způsob komunikace stanoven; 4. způsobu, jakým DP zajišťuje plnění požadavků V408 vztahujících se k povolované činnosti včetně jednoznačné identifikace dokumentů, podle kterých se tyto požadavky zajišťují - přičemž tento popis má poskytovat i bez podpůrných dokumentů alespoň základní představu o rozsahu zohledněných požadavků na SŘ a o způsobu jejich plnění; nejedná se přitom jen o obecné požadavky na SŘ dle § 3 až § 15 V408 (se zohledněním |
| § 17 | Systém řízení při provádění nebo zajišťování činností v rámci bod 4.73 expozičních situací
|
| (4.65) | (5) Osoba podle § 29 odst. 1 AtZ je v rámci systému řízení povinna zajistit a využívat personální, technické, materiálové a finanční zdroje, včetně vhodného pracovního prostředí, které jsou nezbytné k zajišťování a zvyšování úrovně jaderné bezpečnosti, radiační ochrany, technické bezpečnosti, monitorování radiační situace, zvládání radiační mimořádné události a zabezpečení.
|
| (4.66) | (1) Držitel povolení k činnostem souvisejícím s využíváním jaderné energie je povinen
• a) zajistit a udržovat finanční a lidské zdroje potřebné k plnění povinností souvisejících s jadernou bezpečností, radiační ochranou, technickou bezpečností, monitorováním radiační situace, zvládáním radiační mimořádné události a zabezpečením, 1) V rámci SŘ je potřeba zajistit a využívat veškeré personální, technické, materiálové a finanční zdroje, které jsou potřebné pro zavedení strategie pro SŘ a pro dosažení cíle SŘ resp. pro zajišťování a zvyšování úrovně bezpečnosti včetně trvalého rozvíjení kultury bezpečnosti. Je třeba posoudit a stanovit, jak bude se zdroji nakládáno. Optimalizace zdrojů může zahrnovat např.:
|
| (4.67) | (1) Osoba podle § 29 odst. 1 AtZ je v rámci systému řízení povinna stanovit požadavky na výběr a kvalifikaci dodavatele výrobku nebo služby a řídit a sledovat dodávky výrobků nebo služeb.
|
| (4.68) | (2) Dodavatelem výrobku nebo služby osobě podle § 29 odst. 1 AtZ může být jen osoba, která má zaveden a udržován systém řízení v souladu s požadavky tohoto zákona nebo jiným způsobem, který zajišťuje kvalitu procesů a činností a jejich výstupů v míře srovnatelné s požadavky tohoto zákona.
|
| (4.69) | (3) Procesy a činnosti dodavatele výrobku nebo služby musí mít úroveň kvality obdobnou procesům a činnostem osoby podle § 29 odst. 1. AtZ. Výstup z procesu a činnosti dodavatele výrobku nebo služby může být osobou podle § 29 odst. 1 AtZ použit jen v případě, pokud je ve shodě s požadavky kladenými na něj technickou specifikací.
|
| (4.70) | (4) Osoba podle § 29 odst. 1 AtZ je v rámci systému řízení povinna pravidelně hodnotit systém řízení dodavatele, včetně procesů a činností a jejich výstupů, a jeho účinnost z hlediska zajištění jaderné bezpečnosti, radiační ochrany, technické bezpečnosti, monitorování radiační situace, zvládání radiační mimořádné události a zabezpečení.
|
| (4.71) | (5) Osoba podle § 29 odst. 1 AtZ je v rámci systému řízení povinna s dodavatelem výrobku nebo služby sjednat
• a) rozsah a způsob komunikace s dodavatelem výrobku nebo služby, • b) opatření pro dohled nad dodavatelem výrobku nebo služby, • c) požadavky na systém řízení dodavatele, včetně požadavků na procesy a činnosti, a jeho účinnost z hlediska zajištění jaderné bezpečnosti, radiační ochrany, technické bezpečnosti, monitorování radiační situace, zvládání radiační mimořádné události a zabezpečení, • d) požadavky na kvalifikaci pracovníků provádějících procesy a činnosti v systému řízení dodavatele, • e) požadavky na pravidelné hodnocení systému řízení dodavatele, včetně procesů a činností a jejich výstupů, a jeho účinnosti z hlediska zajištění jaderné bezpečnosti, radiační ochrany, technické bezpečnosti, monitorování radiační situace, zvládání radiační mimořádné události a zabezpečení, • f) způsob nakládání s výsledky hodnocení procesů a činností a jejich výstupů v systému řízení dodavatele a • g) rozsah a způsob posouzení, zda dodávané výrobky nebo služby splňují ujednané požadavky. |
| (4.72) | Požadavky podle odstavce 1 až 5 se nevztahují na držitele povolení, který provozuje pracoviště nejvýše III. kategorie, provádí vyřazování z provozu takového pracoviště nebo provádí rekonstrukce nebo jiné změny ovlivňující jeho radiační ochranu. 1) V souladu s ustanovením § 30 odst. 1 AtZ osobou podle § 29 odst. 1 AtZ před obstaráváním výrobku (např. VZ nebo jeho část dle [4]) nebo služby musí být identifikovány procesy a činnosti prováděné a řízené dodavatelským způsobem a musí být stanoveny požadavky na výběr a kvalifikaci dodavatele. Míra odstupňování požadavků na SŘ dodavatele je dána obecně závaznými právními předpisy, požadavky dokumentace SŘ DP a záleží i na hodnotících kritériích, kterými mohou být např. rozsah, obsah, četnost, míra participace a význam dodávky. Požadavky na SŘ konkrétního dodavatele stanovuje DP a jejich plnění ověřuje u dodavatele řízeným způsobem. 2) Výběr dodavatele by měl být založen na zhodnocení schopnosti poskytnout výrobek nebo službu v souladu s požadavky stanovenými v rámci dokumentace pro obstarávání. 3) Pro hodnocení a výběr dodavatele osoba dle § 29 odst. 1 AtZ používá předem stanovená kritéria. Metody hodnocení dodavatele zahrnují zejména:
|
| (4.73) | Systém řízení při provádění nebo zajišťování činností v rámci expozičních situací na pracovišti III. kategorie musí splňovat požadavky § 3 až 5, § 7 až 12, § 14 písm.
• b) až • e), § 15 odst. 1 a § 16. 1) SŘ při provádění nebo zajišťování činností v rámci expozičních situací na pracovištích IV. kategorie musí splňovat veškeré požadavky stanovené vyhláškou V408 při výstavbě pracoviště, jeho provozu, při provádění jeho změn ovlivňujících radiační ochranu, monitorování radiační situace a zvládání radiační mimořádné události a při činnostech v rámci jednotlivých etap vyřazování z provozu pracoviště IV. kategorie. 2) SŘ při provádění nebo zajišťování činností v rámci expozičních situací musí být zaveden při nakládání se zdrojem ionizujícího záření, a to při používání zdroje ionizujícího záření podle § 9 odst. 2 písm. • f) bod 7 AtZ na pracovišti III. kategorie, dále pro činnosti v oblasti nakládání s radioaktivním odpadem podle § 9 odst. 3 AtZ a pro činnosti v oblasti přepravy radioaktivní nebo štěpné látky podle § 9 odst. 4 AtZ. 3) SŘ při provádění nebo zajišťování činností v rámci expozičních situací na pracovištích III. kategorie musí splňovat reference na jiná ustanovení vyhlášky uvedené v § 17 V408, a to při činnosti při jeho provozu, při provádění jeho změn ovlivňujících radiační ochranu, monitorování radiační situace a zvládání radiační mimořádné události a při činnostech v rámci jednotlivých etap vyřazování z provozu pracoviště III. kategorie. WENRA Reactor Safety Reference Levels (2020) WENRA Reactor Safety Reference Levels Oblast A TOHOTO 1. Issuing and communication of a safety bod 4.1 a |
| 1.1 | Leadership and management for safety shall be established, sustained body 4.4, 4.6 and balanced in the licensee organisation to effectively foster a strong a 4.10 včetně safety culture and enhance safety performance. komentáře k těmto bodům
|
| 1.2 | The senior management shall ensure that the safety policy is body 4.1 až implemented and that its objectives are fulfilled. 4.3, 4.10 a včetně komentáře k těmto bodům 2. Leadership for safety
|
| 1.3 | Responsibilities, authorities, and lines of communication shall be body 4.57, clearly defined and documented for all staff with duties important to safety 2. Management of safety and quality bod 4.66 Pozn.: viz další
|
| 1.4 | The safety policy shall be communicated to all site personnel with tasks important to safety, in such a way that the policy is understood bod 4.2 and applied.
|
| 1.5 | Key elements of the safety policy shall be communicated to bod 4.2 contractors, in such a way that licensee’s expectations and requirements are understood and applied in their activities. 2. Implementation of the safety policy and monitoring safety performance
|
| 2.1 | Leadership for safety shall be effective at all organisational levels bod 4.10 within the licensee organisation včetně komentáře k bodům 4.4 až 4.10
|
| 2.2 | The senior management shall ensure that the developed goals, Bod 4.22 strategies, plans and objectives are consistent with the safety policy včetně of the licensee organisation. Their collective impact on safety shall be komentáře understood and managed in such a way that safety is not k tomuto compromised by other priorities. bodu
|
| 2.3 | The senior managers shall ensure that decisions made at all levels bod 4.7 take into account the priorities and accountabilities for safety. včetně komentáře k bodům 4.4 až 4.10
|
| 3.1 | The required number of staff for safe operation, and their competence, shall be analysed in a systematic and documented way. body 4.65 Case and other documents based thereon), as well as to understand a 4.66 the actual design and operation of the plant in all plant states.
|
| § 48 | , 53 54 independent review function AtZ bod 4.13 písm.
• e), bod |
| 2.4 | Managers at all levels shall develop competences for leadership for bod 4.53 a safety, demonstrate commitment to safety and foster a strong safety komentář culture k bodům 4.51 až 4.56
|
| 2.5 | Managers at all levels shall promote values and expectations for safety bod 4.10 a by means oftheir decisions, statements and actions. 4.54 včetně komentáře k těmto bodům
|
| 2.6 | Managers at all levels shall ensure that relevant professional bod 4.54 knowledge, skills and experience of individuals under their komentář responsibility are used in making decisions. k bodům 4.51 až 4.56 3. Management for safety a. An integrated management system shall be established, implemented, assessed and continuously improved by the licensee. body 4.4, 4.6 The main aim of the integrated management system shall be to a 4.7 včetně achieve and enhance nuclear safety. Other demands8 on the licensee komentáře and the licensee’s management system shall be considered in unison k těmto with nuclear safety, in order to help preclude their possible negative bodům impact on nuclear safety.
|
| 3.2 | The licensee shall ensure that management at all levels demonstrate body 4.4, its commitment to the establishment, implementation, assessment 4.11, 4.31, and continuous improvement of the management system. 4.33 a 4.65 včetně komentáře k těmto bodům
|
| 3.3 | The human and organisational factors that influence safety shall be body taken into account in the management system in an integrated 4.5, 4.53 approach. písm.
• d) a 4.65 včetně komentáře k těmto bodům |
| 3.4 | It shall be defined in the management system when, how and by whom body 4.7 a decisions are to be made within the organisation, ensuring that safety 4.10 včetně is taken into account in decision making and is not compromised by komentářů any decision taken. k těmto bodům
|
| 3.5 | Provisions shall be made in the management system to collect, process body 4.10, and document operating experience. Internal and external 4.45 písm.
• c) experience shall be used to improve safety. včetně komentáře k těmto bodům |
| 3.6 | The potential safety impact of changes to the management system shall body 4.10 be analysed prior to their implementation. Changes with potential písm.
• a), 4.24 impact on safety shall be justified, planned, executed and evaluated až 4.29 accordingly. včetně komentáře k těmto bodům |
| 3.7 | All individuals of the licensee organisation shall be trained in the 4.46 až 4.50 relevant aspects of the management system with the aim to ensure včetně its implementation and to foster their involvement in its continuous komentáře improvement. k těmto bodům Resources
|
| 3.8 | The licensee shall determine and provide the necessary resources to bod 65 a 66 establish, implement, assess and continuously improve the včetně management system. komentáře k těmto bodům
|
| 3.9 | The application of management system requirements shall be graded so as to deploy appropriate resources, on the basis of the bod 4.5 consideration of: včetně
|
| 3.10 | The documentation of the management system shall include at least:
|
| 3.11 | The documentation of the management system shall be bod. 4.62 understandable to those who use it. Documents shall be up to date, včetně readable, readily identifiable and available at the point of use. komentáře k tomuto bodu
|
| 3.12 | Documentation shall be controlled. Changes to documents shall be bod 4.63 reviewed and recorded and shall be subject to the same level of včetně approval as the documents themselves. It shall be ensured that komentáře document users are aware of and use appropriate and correct k tomuto documents. bodu
|
| 3.13 | Records shall be specified in the management systém documentation Body 4.62 a and shall be controlled. All records shall, for the duration of the 4.63 včetně retention times specified for each record, be readable, complete, komentářů identifiable and easily retrievable. k těmto bodům Processes
|
| 3.14 | The processes that are needed to achieve the goals, provide the means Bod 4.8, 4.9, to meet all requirements and deliver the products of the licensee 4.11 až 4.14 organisation shall be identified, their development shall be planned, včetně and they shall be implemented, assessed and continuously improved. komentáře The sequence and interactions of the processes shall be determined. k těmto bodům
|
| 3.15 | The methods necessary to ensure the effectiveness of both the Body 4.16 až implementation and the control of the processes shall be determined 4.20, 4.31 až and implemented to achieve the organisation’s goals without 4.36 včetně compromising safety. komentáře k těmto bodům Procurement
|
| 3.17 | Arrangements for qualification, selection, evaluation, procurement, body 4.67, and oversight of the supply of products and services important to 4.68, 4.71 safety shall be made on the basis of specified criteria. včetně komentáře k těmto bodům
|
| 3.18 | Purchasing requirements shall be developed and specified in viz komentář procurement documents. Evidence that products and services meet k bodům 4.67 these requirements shall be available to the licensee before they are až 4.71 used.
|
| 3.19 | The control of processes, or work performed within a process, Body 4.67 až contracted to externalorganisations shall be identified within the 4.69, 4.71 management system. The licensee shall retainoverall safety včetně responsibility when purchasing any products or contracting any komentářů services. It shall be ensured, that sufficient comprehension and k těmto knowledge about the product or service, that is being procured, are bodům a § 5 available within the licensee’s organisation. odst. 4 AtZ 4. Culture for safety
|
| 4.1 | Management, at all levels in the licensee organisation, shall consistently demonstrate, support, and promote attitudes and body 4.51 behaviours that result in an enduring and strong safety culture. This až 4.53 včetně shall include ensuring that their actions discourage complacency, komentáře encourage an open reporting culture as well as a questioning and k těmto learning attitude with a readiness to challenge acts or conditions bodům adverse to safety.
|
| 4.2 | The management system shall include provisions to systematically bod 4.53 develop, support, and promote desired and expected attitudes and včetně behaviours that result in a strong safety culture. komentáře k těmto bodům
|
| 4.3 | The licensee organisation shall ensure that its suppliers and contractors Body 4.51 až whose operations may have a bearing on the plant safety comply with 4.56 včetně
|
| C4.1 | and C4.2 in a way that ensures that the resulting interfaces with komentáře the plant support the standards and expectations. k těmto bodům 5. Measurement, assessment and improvement
|
| 5.1 | The senior management shall ensure that: body 4.31,
|
| 5.2 | An organisational unit shall be established with the responsibility for Body 4.40 a conducting independent internal assessments. This unit shall have 4.41 včetně komentáře sufficient authority to discharge its responsibilities. Individuals k těmto bodům conducting independent assessments shall not assess their own work. Bod 4.41
|
| 5.3 | The licensee organisation shall evaluate the results of the assessments včetně and take any necessary actions, and shall record and communicate komentáře inside the licensee organisation the results, the decisions and the k tomuto reasons for the necessary actions. bodu
|
| 5.4 | Improvement plans shall include plans for the provision of adequate Body 4.31 a resources throughout all phases of implementation. Actions for 4.39 včetně improvement shall be monitored through to their completion and the komentářů effectiveness of the improvement shall be checked. k bodům 4.31 až 4.41 VYHLÁŠKA č. 408/2016 SB.
|
| § 1 | Předmět úpravy
|
| § 2 | Pojmy viz kapitola 1 body 4.6 až 4.10
|
| § 9 | body 4.37 až 4.39
|
| § 10 | body 4.40 a 4.41
|
| § 16 | bod 4.64
|
| § 18 | Oznámení -
|
| § 19 | Účinnost - V PSŘ pro provoz by měl být popsán způsob zajištění plnění jednotlivých požadavků V408 počínaje § 3 V408 vztahujících se k povolované činnosti. Z rozsahu požadavků stanovených v PSŘ a z rámcového popisu způsobu jejich implementace by měly být pro všechny dále uvedené oblasti/procesy jasné hlavní činnosti, základní odpovědnosti a rozhraní ve vazbě na organizační útvary (uvedené v PSŘ dle § 16 písm.
• e) bodu 3 V408) a na procesy DP (uvedené v PSŘ dle § 16 písm. • c) V408) a dále základní typy záznamů, poskytující důkaz o provedených činnostech a jejich výsledcích. Doporučení IAEA pro oblast SŘ provozu JZ obsahují zejména General Safety Requirements No. GSR-Part 2 Leadership and Management for Safety [10], Specific Safety Requirements No. SSR- 2/2 (Rev.1) Safety of Nuclear Power Plants: Commissioning and Operation [18], Safety Guide No. GS-G-3.1 – Application of the Management System for Facilities And Activities [14] a Safety Guide No. GS-G-3.5 – The Management System for Nuclear Istallations [19]. Soubor minimálních požadavků na SŘ provozovaných JZ představují Referenční úrovně v harmonizační studii pracovní skupiny pro reaktorovou bezpečnost Western European Nuclear Regulators Association (dále jen „asociace WENRA“), zejména pro tematické oblasti (Issue) A (Safety Policy) [11], B (Operating Organisation) [12] a C (Leadership and Management for Safety) [13]. Je žádoucí maximální zohlednění výše uvedených požadavků a doporučení v systému řízení pro povolovanou činnost provoz JZ s jaderným reaktorem. Při hodnocení konkrétních PSŘ pro provoz SÚJB vychází tedy nejenom z hlediska obecných systémových požadavků dle jednotlivých ustanovení V408, ale i z hlediska konkrétních požadavků/doporučení pro následující oblasti/procesy dle Specific Safety Requirements No. SSR-2/2 (Rev.1) Safety of Nuclear Power Plants: Commissioning and Operation [18]: 1) Integrace systému řízení bezpečnosti do integrovaného systému řízení provozovatele JZ, odstupňovaný přístup 2) Zajištění provozu JZ v mezích stanovených limit a podmínek 3) Kvalifikace a výcvik personálu 4) Provádění činností s vlivem na jadernou bezpečnost 5) Kontinuální monitoring a periodické přezkoumání bezpečnosti JZ a efektivity řízení bezpečnosti provozu JZ 6) Řízení konfigurace, tj. procesu identifikace a dokumentace charakteristik systémů a komponent (včetně počítačových systémů a softwaru) při instalaci a zajištění zachování konzistence mezi požadavky na návrh, fyzickou konfigurací a konfigurační dokumentací instalace a jejích systémů a komponent 7) Plánování a řízení modifikací JZ, tj. procesu řízení změn systémů, konstrukcí a komponent a veškerého souvisejícího softwaru 8) Plánování a provádění „Periodic safety review (PSR)“ 9) Kvalifikace „systémů, konstrukcí a komponent (SKK)“ 10) Management stárnutí JZ 11) Záznamy a zprávy důležité z hlediska požadavků na bezpečnost provozu JZ 12) Program prodlužování provozu JZ 13) Management padělaných, podvodných a podezřelých položek (Counterfeit, Fraudulent and Suspect items) 14) Program použití položek komerční třídy v bezpečnostně významných aplikacích 15) Integrované řízení bezpečnostních rizik (ve smyslu „safety“ a „security“) 16) Havarijní připravenost 17) Poruchové a havarijní stavy 18) Radiační ochrana 19) Management radioaktivních odpadů 20) Požární ochrana 21) Minimalizace neradiačních bezpečnostních rizik, v tom: a. zabezpečení (zajištění fyzické ochrany) b. kybernetická bezpečnost c. ochrana životního prostředí d. ochrana a bezpečnost při práci 22) Využití zpětné vazby provozních zkušeností z jaderného i nejaderného průmyslu 23) Plánování a řízení spouštění JZ 24) Plánování a řízení provozu JZ 25) Skladování, manipulace a ochrana materiálu, řízení zásob 26) Chemické režimy 27) Management aktivní zóny, nakládání s palivem 28) Zajištění provádění prediktivní, preventivní a nápravné činnosti údržby a provedení oprav SKK 29) Inspekce, kontroly, zkoušky a měření 30) Plánování a řízení odstávek 31) Příprava na vyřazení JZ z provozu (decommissioning) Struktura PSŘ nemusí korespondovat s výše uvedenou strukturou oblastí/procesů; měla by ale umožňovat posouzení míry naplnění relevantních požadavků plynoucích z dotčených obecně závazných právních předpisů a akceptovaných požadavků/doporučení IAEA a WENRA. 1. K § 3 V408 – Požadavky na zavedení, udržování a zlepšování systému řízení V PSŘ by mělo být mimo jiné uvedeno • a) že systém řízení musí být zaveden, udržován a zlepšován tak, aby bylo účinným způsobem dosahováno cíle, který směřuje k zajišťování a zvyšování úrovně jaderné bezpečnosti, radiační ochrany, technické bezpečnosti, monitorování radiační situace, zvládání radiační mimořádné události a zabezpečení (dále jen „cíl systému řízení“), • b) že systém řízení musí integrovat všechny prvky řízení tak, aby procesy a činnosti, které mohou ovlivnit bezpečnost, byly stanoveny a prováděny v souladu s dalšími požadavky, včetně požadavků na vedení (leadership), ochranu zdraví, lidský výkon, ochranu životního prostředí, bezpečnost a kvalitu, a aby bezpečnost nebyla ohrožena jinými požadavky, • c) popis způsobu stanovení souboru podmínek pro udržování, zlepšování a hodnocení systému řízení, včetně opatření k zajištění jejich plnění, • d) popis nezbytných systematických opatření 1) pro identifikaci a integraci všech požadavků, které mohou sloužit k zajišťování a zvyšování úrovně bezpečnosti, aby tyto integrované požadavky byly vzájemně propojeny a ve vzájemném souladu plněny, 2) k zajišťování a zvyšování úrovně bezpečnosti, 3) k zajišťování shody s požadavky právních předpisů, případně jiných relevantních požadavků na bezpečnost stanovených v doporučeních či normách, 4) které zajistí, že osoba zavádějící a udržující systém řízení bude při rozhodování dbát přednostně o dosahování bezpečnostního cíle systému řízení, 5) k zajištění bezpečnosti při činnostech prováděných externími dodavateli výrobku nebo služby, • e) jak je stanoven v rámci organizační struktury způsob řízení a jednotlivé úrovně řízení, jak je rozvíjena a udržována schopnost vedení vůdčích pracovníků na všech úrovních řízení a zda je uplatňována při dosahování systému řízení a rozvíjení a hodnocení kultury bezpečnosti. 2. K § 29 odst. 2 AtZ – Odstupňovaný přístup V PSŘ by mělo být uvedeno, jak je při zavádění a udržování systému řízení uplatňován odstupňovaný přístup s ohledem na
• a) stanoví cíle, strategie, plány a cíle, které jsou v souladu s politikami bezpečnosti, • b) rozvíjí cíle, strategie, plány a cíle integrovaným způsobem tak, aby byl pochopen a řízen jejich společný dopad na bezpečnost, • c) zajistí, aby měřitelné ukazatele pro provádění cílů, strategií a plánů byly stanoveny prostřednictvím vhodných procesů na jednotlivých úrovních řízení, • d) zajistí, aby provádění plánů bylo v předem stanovených bodech přezkoumáváno s ohledem na tyto cíle a aby byla v případě potřeby přijímána opatření k řešení odchylek od plánů. Kromě způsobu plnění požadavků stanovených obecně ve výše uvedeném ustanovení by v PSŘ měla být věnována pozornost plánování při těchto činnostech řízení: • a) plánování nástupnictví u provozního personálu (tj. řízené plánování a příprava lidských zdrojů k získání odpovídajících kompetencí pro plné zastávání konkrétní pracovní pozice a jejich umístění na tyto pozice) - v očekávání budoucích potřeb DP v oblasti personálu a jeho znalostí a dovedností má být vypracován dlouhodobý personální plán sladěný s dlouhodobými cíli DP; organizace, kvalifikace a počet personálu má být přiměřený pro bezpečný a spolehlivý provoz zařízení za všech provozních stavů a za havarijních podmínek, • b) komplexní systém plánování a kontroly práce pro zajištění, že práce pro účely údržby, zkoušení, dozoru a inspekce jsou řádně povoleny, prováděny bezpečně a zdokumentovány v souladu se zavedenými postupy systému řízení a • c) plánování a provádění odstávkových činností – musí být dána přednost zajišťování bezpečnosti; zvláštní pozornost je třeba věnovat i udržování konfigurace zařízení v souladu s provozními limity a podmínkami. 5. K § 7 V408 – Způsob provádění změn systému řízení V PSŘ by mělo být uvedeno, jak způsob provádění změn zajišťuje splnění následujících požadavků: 1) v systému řízení je zavedeno opatření, které zajistí, že změny budou na základě odstupňovaného přístupu řádně identifikovány, specifikovány, prověřeny, navrženy, hodnoceny, autorizovány, implementovány a zaznamenány; změny musí být charakterizovány na základě jejich bezpečnostního významu, 2) řízení změn v souladu s požadavky stanovenými v předchozím bodu musí zajišťovat řádný návrh změny, posouzení a kontrolu bezpečnosti, kontrolu, implementaci a testování všech trvalých a dočasných změn, 3) musí být systematicky analyzovány důsledky změny pro lidské úkoly a výkon činnosti a u všech změn musí být adekvátně zohledněny lidské a organizační faktory, 4) dočasné změny musí být časově a početně omezeny, aby se minimalizoval kumulativní význam pro bezpečnost, 5) DP/provozovatel má zaveden formální systém včasného informování příslušných pracovníků o dočasných změnách a jejich důsledcích pro provoz a bezpečnost elektrárny, 6) vrcholové vedení má zaveden systém řízení a kontroly změn, aby se zajistila odpovídající revize plánů, dokumentů a počítačových programů v souladu se změnami, 7) před opětovným uvedením zařízení do provozu po provedení změny musí být personál podle potřeby proškolen a musí být aktualizovány všechny dokumenty nezbytné pro provoz zařízení, 8) navrhované organizační změny, které by mohly mít význam pro bezpečnost, musí být předem DP hodnoceny, 9) je plánováno, prováděno a dokladováno nezávislé posuzování efektivity změny SŘ a k výsledkům jsou přijímána odpovídající opatření. 6. K § 8 až 10 – Pravidla posuzování účinnosti systému řízení, včetně procesů a činností a jejich změn V PSŘ by mělo být uvedeno: 1) jak má DP/provozovatel zaveden přiměřený systém auditu a kontroly, který zajistí účinné provádění politiky bezpečnosti a poučení z vlastních zkušeností a zkušeností ostatních za účelem zlepšení výkonu bezpečnosti, 2) jakými metodami je posuzována vhodnost a přiměřenost daného systému řízení z hlediska toho jak se naplňují cíle systému řízení, a jakým způsobem je hodnocena schopnost systému řízení dosahovat plánovaný výsledek jako součást hodnocení výkonnosti procesů, 3) v jakých intervalech garant procesu pravidelně hodnotí ukazatele účinnosti procesu z hlediska jejich schopnosti poskytovat informace o účinnosti procesu, 4) zda vlastní a nezávislé hodnocení prováděné DP/provozovatelem je nedílnou součástí systému monitorování a přezkoumání a zda provádí systematické vlastní hodnocení s cílem identifikovat úspěchy a řešit jakékoli zhoršení výkonu v oblasti bezpečnosti, 5) zda výsledky z vlastního a nezávislého hodnocení a přezkoumání systému řízení zohledňují požadavky na jeho zlepšování v oblastech zvyšování účinnosti procesů a kvality produktů při současném zvažování vhodnosti organizační struktury a zdrojů a zda výstupy z hodnocení podporují strategie a iniciativy vedoucí k uspokojení zúčastněných stran, případně plány na snižování ztrát a zmírnění dopadů již zjištěných rizik, 6) zda sledování výkonu v oblasti bezpečnosti zahrnuje monitorování: výkonu personálu, postoje k bezpečnosti, reakce na porušení bezpečnosti, porušení provozních limitů a podmínek, provozních postupů, předpisů a licenčních podmínek; monitorování stavu zařízení, činností a postojů zaměstnanců, které je podporováno systematickými vizuálními procházkami provozu vedoucími zařízení, 7) jakých metod a jakých ukazatelů se používá při přezkoumání systému řízení a při posuzování účinnosti systému řízení ze strany vrcholového vedení, 8) zda pracovníci provádějící vlastní a nezávislé hodnocení a přezkoumání systému řízení mají dostatečnou autoritu a organizační nezávislost k identifikaci problémů souvisejících s bezpečností a k ověření implementace řešení při řešení těchto problémů, 9) jak jsou na základě monitorování a hodnocení systému řízení stanovena a prováděna vhodná nápravná opatření a jejich plnění sledováno tak, aby bylo zajištěno, že jsou opatření dokončena v příslušných časových lhůtách. 7. K § 11 V408 Postupy řízení neshody V PSŘ by mělo být uvedeno: 1) způsob identifikace, zaznamenání a řízení neshody, 2) jaký je postup pro nakládání s procesy a činnostmi a jejich vstupy a výstupy a zdroji, kterých se neshoda týká, včetně plánu odstranění neshody a včetně stanovení opatření k zamezení nevhodného nakládání s těmito procesy a činnostmi a jejich vstupy a výstupy, 3) jakým způsobem je hodnocen vzniklý a možný dopad neshody na bezpečnost, 4) způsob vypořádání neshody a zajištění dalšího postupu pro zabránění opakovanému výskytu neshody (hodnocení závažnosti, rozbor příčiny neshody, vyhodnocení potřeby nápravného opatření, určení a provedení nápravného opatření a jeho vyhodnocení) 5) způsob předcházení neshodě (vyhledání potencionální neshody a její možné příčiny, vyhodnocení potřeby preventivního opatření; jeho zavedení, sledování a vyhodnocování z hlediska stavu jeho zavádění a jeho účinnosti); pro identifikaci potencionální neshody by mělo být využito vlastních znalostí a zkušeností a využitím zpětné vazby od jiných provozovatelů, 6) jak je uplatňován proces řízení rizik zahrnující použití logického a systematického postupu ke zjištění identifikace, analýze, vyhodnocení, zvládání, sledování a hlášení rizik spojených s činnostmi důležitými z hlediska bezpečnosti. 8. K § 12 V408 – Způsob zajištění kvalifikace pracovníků provádějících procesy a činnosti V PSŘ by mělo být uvedeno zda: 1) DP/provozovatel má definovány požadavky na kvalifikaci a způsobilost personálu, aby zajistil, že personál vykonávající procesy a činnosti související s bezpečností bude schopen bezpečně plnit své povinnosti, 2) DP/provozovatel má vytvořen a udržován systém teoretické přípravy a vhodný program pro výcvik personálu před přidělením k procesům a činnostem souvisejících s bezpečností. 3) DP/provozovatel má zpracován systém školení pracovníků provozovatele a dodavatelů provádějící procesy a činnosti, který zajistí, že budou schopni vykonávat přidělené procesy a činnosti a že jsou seznámeni s vlivem procesu a činnosti na zajišťování a zvyšování úrovně bezpečnosti, 4) DP/provozovatel má vybrán vhodně kvalifikovaný personál, kterému musí být poskytnuto nezbytné školení a instrukce, které mu umožní řádně vykonávat své povinnosti pro různé provozní stavy jaderného zařízení a za podmínek nehody v souladu s příslušnými postupy a 5) kvalifikace personálu je pravidelně ověřována a udržována. 9. K § 13 V408 – Rozvíjení a hodnocení kultury bezpečnosti V PSŘ by mělo být uvedeno: 1) zda vrcholové vedení DP využívá systém řízení k prosazování a podpoře silné kultury bezpečnosti tím, že: |